Zkoušky z myslivosti upravuje Zákon o myslivosti č. 449/2001 Sb. ve znění následných úprav a zejména pak Vyhláška č. 244/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů (Vyhláška č. 350/2003 Sb.), která stanovuje jejich průběh i obsah v následujících rysech:

• zkoušení probíhá před komisí
• definuje kvalifikaci zkušebního komisaře, předsedy a místopředsedy
• stanovuje termíny související s organizací zkoušek
• v jednom dni je zkoušeno max. 20 uchazečů a zkouška z jednoho předmětu je omezena na 15 minut - jeden komisař zkouší jeden předmět
• způsob hodnocení uchazečů odpovídá třístupňové klasifikaci: "prospěl s vyznamenáním", "prospěl" a "neprospěl"
• při klasifikaci stupněm "neprospěl" z jednoho předmětu, opakuje uchazeč zkoušku v daném termínu pouze z daného předmětu

Organizace přípravného kurzu a praktické roční přípravy uchazečů

Součástí přípravy je teoretická část a roční praxe v honitbách.

Teoretická příprava adeptů je zaměřena na:

a) I. skupina

1. dějiny lovectví a myslivosti a myslivecké spolkové činnosti,
2. význam myslivosti, myslivecká kultura, myslivecká etika,
3. osobnost myslivce, myslivecká mluva, myslivecké zvyky a tradice;

b) II. skupina

1. právní předpisy o myslivosti, o zbraních a střelivu, o ochraně přírody a krajiny, veterinární předpisy, předpisy o ochraně zvířat proti týrání, právní předpisy Evropské unie a mezinárodní úmluvy týkající se myslivosti,
2. řízení myslivosti,
3. plány mysliveckého hospodaření a myslivecká statistika;

c) III. skupina

1. myslivecká zoologie a biologie zvěře (znalost hlavních rozpoznávacích znaků zvěře a způsobu jejího života);

d) IV. skupina

1. chov zvěře (včetně umělého chovu zvěře a základní technologie),
2. péče o zvěř (včetně přikrmování zvěře, výstavby a údržby mysliveckých zařízení),
3. ekologie a její využití v myslivecké praxi, ochrana přírody, ochrana zvěře a zlepšování životního a přírodního prostředí zvěře, předcházení škodám působených zvěří, vztah k ostatním volně žijícím živočichům, etologie a její využití v myslivecké praxi, pohoda zvěře;

e) V. skupina

1. myslivecká kynologie (znalost plemen a skupin loveckých psů, řádného chovu, výchovy a výcviku, vedení a použití loveckých psů),
2. nemoci loveckých psů (příznaky nemocí a jejich léčení),
3. nemoci zvěře (znalost nejdůležitějších nemocí zvěře, předcházení nemocím a jejich léčení);

f) VI. skupina

1. lovecké zbraně, střelivo, pomůcky a zařízení (pravidla jejich používání a bezpečnostní opatření),
2. základy první pomoci při úrazech při provádění práva myslivosti;

g) VII. skupina

1. způsoby lovu zvěře včetně odchytu a lovecká pravidla,
2. lovecké stopařství,
3. ošetřování zvěřiny, úprava a hodnocení loveckých trofejí.

Obsahem roční praxe je zejména:

• praktická činnost v honitbě
• účast na kynologických akcích
• účast na chovatelské přehlídce